Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deset atrakcí v Londýně, kde jste možná ještě nebyli

19. 05. 2017 20:05:00
Pokud v brzké době plánujete výlet do Londýna, přičemž se vám nechce navštěvovat klasická místa jako London Eye nebo Madame Tussauds, zbystřete. Je zde totiž řada lákadel, která si zaslouží stejný, či možná ještě větší kredit.

Určitě to znáte. Snad každý má své oblíbené město, kde by mohl být třeba podesáté, ale na atmosféře mu tím neukrojí. Po několikáté návštěvě už nicméně ani ta největší zajímavost nepůsobí tak jedinečně, nemyslíte? Stejně může mluvit i ten, kdo má typických atrakcí dost z učebnic a chce zažít něco neobvyklého. Londýn takových míst nabízí mnoho.

Je samozřejmě těžké vybrat jen deset. proto můj výčet bude spíše výčtem zkušenostním - tam všude jsme byli a můžeme si je odškrtnout. Bohužel nemám fotky ze všech míst (někde jsme fotit nemohli), ale aspoň mi nikdo nebude zazlívat spoilery. Začneme kousek od Oka, tedy vlastně hned vedle...

London Dungeon (stanice metra: Waterloo, Bakerloo/Jubilee Line - Westminster, Circle/District/Jubilee Line) - velkolepá přehlídka historie Londýna, kterou vás po celých devadesát minut provází skuteční herci. A musím podotknout, že vůbec ne špatní. Kulisy jsou téměř jako skutečné, efekty velkolepé. Budete svědky vraždění Jacka Rozparovače, zažijete atmosféru Velkého požáru v 17. století, dýchne na vás zoufalství morové epidemie... Pojedete na lodi téměř až do pekla, vyslechnete si obhajobu Guye Fawkese, uvidíte pitvu či, jako já, pocítíte, jaké to je stát před neúprosným anglickým soudem během stoleté války s Francií. Upřímně mi ve chvíli, kdy mě zpovídali, nebylo dvakrát do smíchu.

Soudce: Odkud jste?

Já (hrdě): Z Česka.

Soudce (výsměšně): Ha... Ne zrovna nejlepší místo odkud pocházet, co?

Já: Já nevím, myslíte?

Svědek: Mlčte! Viděl jsem vás obcovat s ovcí, osobo!

Jak myslíte, že to asi dopadlo? 17 let nepodmíněně. Atmosféra mě naprosto pohltila i přesto, že se mi K. téměř celou dobu smála za ramenem. Ne, že by mě podpořila, že...

Pokud si návštěvu atrakce objednáte předem, zaplatíte za dvě vstupenky ani ne padesát liber, což je za takový zážitek cena vskutku královská. S odstupem času si říkám, že bych neváhal obětovat i dvojnásobek. Jediným mínusem je, že vevnitř nesmíte fotit, nicméně to z dojmu pranic neubírá.

Warner Bros Studio (Watford, ideálním spojem je přímý "kouzelnický" autobus kousek od Victoria, Victoria Line) - pokud je mezi vámi "Potterhead" alespoň takový, jací jsme my dva, tohle je místo, které nemůžete vynechat. Jedná se o celodenní výlet do studia WB, které vám poskytne zážitek, jako kdybyste vstupovali do Bradavic. Velkou výhodou je, že v prostorách můžete strávit kolik času chcete - samozřejmě pokud zde nemíníte nocovat. Co všechno uvidíte?

Na okamžik budete na nástupišti 9 a 3/4. kde stojí bradavický expres - kupé po kupé si připomenete jeden filmový díl Harryho po druhém (zvláště ten šestý se srdíčky Levandule Brownové mi nebývale utkvěl v paměti). Projdete se po mostě spojující hrad a cestu k Hagridovi, můžete si sednout do létajícího auta, ochutnáte Máslový ležák, sáhnete si na Aragoga, budete obdivovat kouzelnické šachy, pozdravíte Stana Silničku či stanete před dveřmi Dursleyovic rodiny v Kvikálkově ("Sledovala jsem je celý den, jsou to mudlové toho nejhoršího druhu!"). Najdete zde i velkolepou Velkou síň, Hagridovu chýši, Snapeovu učebnu ve sklepení, Příčnou ulici, Děravý kotel, Ohnivý pohár, relikvie smrti, dresy famfrpálových týmů, kabinet profesorky Umbridgeové, figuríny draků... Nebo se prostě jen můžete zastavit a nechat se pohltit atmosférou. Samozřejmostí je model Bradavic velký asi jako... Asi jako půl ledové plochy hokejových Vítkovic. Tak. Pokud si vezmete i pár desítek liber navíc, můžete se navíc stát majiteli hůlky - a na vás bude, zdali v ní bude žíně z jednorožce, anebo blána z dračího srdce.

Abych nezapomněl - od letošního roku je nově přidán i Zapovězený les. Jedeme znovu!

Když jsme tohle místo navštívili, od příštího dne jsem začal pravidelně říkat, že tohle byl nejlepší den v mém životě. "To ti teda ke štěstí stačí málo," kárá mě zpravidla K. podezíravě. Ale ono je to fakt úžasné. Jsem sice stále přerostlé dítě, ale tady jsem se za to vůbec nestyděl.

Cena je sice vyšší (cca kolem 40 liber, záleží, jak moc dopředu si výlet objednáte), ale stojí za každou penci. Pokud se vám podaří najít výlet někde v akci, bude to třeba pouze za 30. Fotit můžete všechno a všechny! Sebe, sousedy, skřítky, řidiče autobusu, kolemjdoucí, vrátnou, cokoliv.

Tip: Pokud si budete "True Harry Potter Experience" kupovat z domova, může se stát, že vám přijde omluvná odpověď s předmětem Kapacita je plná. Neskládejte zbraně! Sepište srdceryvný, milostný, pohádkový nebo prostě jen prosebný e-mail a na Ministerstvu kouzel určitě povolí. Zvažovali jsme mezi zásnubním překvapením, vánočním dárkem nad všechny dárky a vězněm znovu na svobodě, přičemž jsme se nakonec rozhodli pro druhou variantu. Takovou jakože nejvíce uvěřitelnou. Lístky nám přišly spolu s přáním krásných Vánoc a zvědavým "pak dejte vědět, jak se líbilo". Na nás si nepřijdou!

Tip 2: Pokud se řadíte mezi opravdové fanatiky, v Londýně existuje amatérská famfrpálová liga. Sám jsem absolvoval už dva tréninky a upřímně, je to zábava, ale rovněž se pořádně nadřete! Možnost přijít si zahrát je otevřena pro každého a můžete to zkusit třeba na hřištích vedle zastávek Clapham South či Crystal Palace, kde se hraje každou sobotu po obědě od dvou hodin. Brát si s sebou nic nemusíte, vše vám půjčí (někdo si však může účtovat poplatek až do pěti liber). Hraje se ve smíšených družstvech - a pokud budete hodně dobří, můžete se dostat i na turnaj. Mě pozval jeden z klubů na mistrovství Anglie do Oxfordu (Oliver Wood hadra), kvůli basketu jsem však musel odmítnout. Tak třeba příští sezónu...

Tip 3: Pokud budete mít čas, kousek od nádraží King's Cross by měl být dům, který v natáčení posloužil jako Grimmauldovo náměstí - úkryt Fénixova řádu.

Medieval Feast (Tower Hill, District and Circle Line) - akce pro každého, kdo má rád jídlo, hodně dalšího jídla, hodně pití a ještě nějaký ten zákusek. K tomu nepohrdne rytířským soubojem, tancem dvorních dam, zpěvem jako na královském dvoře a pak navrch dalším jídlem. Fantastický zážitek - dostal jsem jej od K. k narozeninám a mé srdce opravdu pookřálo (mimochodem, asi stovka dalších hostů mi k mému slavnému dni zazpívala, což bylo super, i dort jsem dostal - negativní na tom byl fakt, že máme s K. narozeniny ve stejný den, ale jí nezpíval nikdo. Tak aspoň vím, na čem za rok zapracovat). Uvidíte některé významné postavy britské historie, užijete si večeři o čtyřech chodech, zajisté se při víně seznámíte s lidmi okolo (my jsme kolem sebe měli bandu amerických/indických důchodkyň, jejichž smysl pro humor si nezadal se studentským) a nakonec si s králem Jindřichem VIII. zatancujete na závěrečné party třeba na Gangnam Style či Makarenu. Paráda!

Sherlock Holmes Museum (Baker Street, Bakerloo/Jubilee/Circle/District/Hammersmith and City/Metropolitan Line) - jak už zmiňuje webová stránka, zde se nacházíte na nejslavnější adrese na světě. Přemýšleli jsme o tomhle tvrzení a skutečně nás nenapadla věhlasnější, než je 221b Baker Street. Skvělá atrakce pro všechny, kteří si zamilovali jak seriál s Benedictem Cumberbatchem (jak mi řekla K., "já k životu potřebuju jen vás dva", což beru upřímně jako výhru, nemyslete si), tak i dříve knihy Sira Arthura Conana Doyla. Mou oblíbenou je mimochodem Pes baskervillský. "Je-li vám život milý, vyhýbejte se blatům..." Brr!

Muzeum se skládá ze dvou částí - z obchůdku, který je stylově zařízen jako vstupní hala a velký pokoj plný suvenýrů, a samotného bytu Sherlocka a dr. Watsona, který hlídá policista. V obchodě seženete cokoliv - čepici detektiva, propisky, odznáčky, knihy, sklenice, talíře, lupy (myšleno ke čtení, nikoli ty, které odstraníte šampónem), oblečení, těžítka, hodiny... A mnoho a mnoho dalšího. V bytě pak projdete několik pater. Některé pokoje jsou upraveny s figurínami (prof. Moriarty, Mycroft, Henry Baskerville, Irene Adler apod.), některé jsou čistě pro pokochání, jak dobře si to Sherlock vlastně žil. Uvidíte Sherlockovu korespondenci, vzkazy jeho obdivovatelek, sadu doutníků, zkrátka všechno. A vzhledem k tomu, že vstup stojí pouze nějakých 15 liber za osobu, si ani nemusíte příliš odříkat.

Tip: Při troše snahy a nadšení si můžete vytvořit plánek trasy, která vás provede všemi místy, která spolu se Sherlockem nějak souvisejí. Jeho obuvník, hotel, ve kterém se Sherlock scházel s inspektorem, kde slavil každý vyřešený případ, byt, ve kterém Doyle bydlel po přestěhování se do Londýna, jeho oblíbená hospoda, hlavní soud... A samozřejmě také hospoda The Sherlock Holmes, která je mimochodem údajně jen kousek od Scotland Yardu. Jedná se asi o šestikilometrovou procházku centrem Londýna, při které neminete i místa jako je Trafalgar Square, galerii Wallace Collection či jeden slavný hotel kousek od zastávky Charing Cross. Velká paráda.

Christmas Pop-Up Cinema (Dalston Junction, overground) - nenechte se zmást názvem, pop-up kina fungují i v létě. My jsme však navštívili The Nightmare Before Christmas, konkrétně pak Backyard Cinema's Winter Night Garden. Kouzlo podobných atrakcí tkví v detailech, které jsou naprosto dokonalé, protože je vytváří nadšenci stoprocentně oddaní celému projektu. Pokusím se popsat celou akci krok po kroku.

Zmíněné kino je víceméně tiše skryto za italským marketem s jídlem ve čtvrtí Peckham, takže už po cestě si můžete něco "zobnout" v příjemné atmosféře. Ta naše byla ještě lepší, protože se jednalo o blížící se Vánoce. Jakmile projdete trh s vykřikujícími obchodníky, zamíříte do dveří, které vzdáleně připomínají vchod do téměř kterékoli pražské ubytovny, kde cena většinou nepřekročí tři sta korun za noc. Byla by však škoda se teď vzdát a nevkročit dovnitř.

Ihned u vstupu potkáte pořadatele převlečené za skřítky, víly, nebo třeba i fauny, kteří vybírají na charitu. Lístky samotné stojí kolem 16 liber, musíte je však koupit hodně s předstihem, protože o podobné nekomerční akce je velký zájem. Jelikož se jedná o zimní kino, atmosféra i kulisy tomu napomáhají - všude padá falešný sníh, který pořadatelé důmyslně vytvořili z automaticky pohybujících se skříněk, provázku a malé mřížky. Můj popis je sice hodně abstraktní, ale vzhledem k tomu, že se jedná o kutilskou domácí práci, nic lepšího mě nenapadá. To prostě musíte vidět.

O kousek dále si můžete koupit horkou čokoládu, kávu, kolu nebo zákusky a poté přijde to nejlepší. Abyste se dostali do sálu, musíte projít chodbou, která byla speciálně pro tyto účely naaranžována jako vchod do Narnie. Vejdete tedy do staré skříně, kde musíte odhrnout ještě starší kabáty, abyste pak vylezli téměř uprostřed lesa překvapení stejně jako Lucie v prvním díle Letopisů. Skvělé! Jelikož jsem dočetl celou sérii asi jen měsíc před naší návštěvou, bylo pro mě celé odpoledne jako jedno velké dobrodružství.

Poté už se dostanete do hlavního sálu, který je plný umělého sněhu či lidí oblečených v různých vánočních kostýmech. Burtonův příběh byl klasicky výborný, zesílený atmosférou, a myslím, že 16 liber za takový zážitek je rovněž výborná cena, vzhledem k tomu, že veškeré kulisy vytvořila parta lidí, která si prostě užívá svůj koníček ve volném čase. Čemuž musím, jen tak mimochodem, vyjádřit opravdové uznání.

Tip: Jak už jsem několikrát zmínil, my jsme viděli vánoční představení, ale je možné přijít i na podzimní (místo v zasněženém sále budete v tajuplném lese) či letní (bazén a drinky). Podobných divadel je navíc v Londýně více, není těžké si právě ten svůj šálek kávy najít na Googlu.

Sky Garden (Monument, Circle/District Line) - pro milovníky výšek je zde zahrada v oblacích, tzv. "Walkie-Talkie". Mluvíme o jedné z nejvyšších budov města, ačkoli na tu nejvyšší, The Shard, nemá ani v nejmenším. Velkou výhodou však je, že ačkoli si musíte lístky zamluvit dopředu, neplatíte nic - vstup je zdarma!

Nahoře vás čeká procházka v zeleni a rovněž moc pěkný výhled na Londýn. Můžete si objednat cokoliv od studených nápojů až po teplá jídla (což už pochopitelně platíte), za malý poplatek vás může profesionální fotograf zvěčnit s jakýmkoli pozadím budete chtít a především v létě budete mít solidní posezení s poměrně rychlou wifi. To jen tak mimochodem, kdyby někdo chtěl sdílet svůj výhled ihned a bez odkladu.

Pro zajímavost dodám, že v roce 2015 byla tato budova "oceněna" pohárem Carbuncle Cup za nejhorší novou budovu Británie postavenou v předchozích dvanácti měsících. Royal Town Planning Institute šel dokonce až tak daleko, že ji prohlásil za "každodenní připomínku toho, že stavbu podobné katastrofy už nikdy nesmíme dopustit". Je pravda, že především zdálky není Walkie-Talkie žádná hitparáda, ale nejen pro vstupné zdarma se vyplatí ji navštívit a zas tak přísný bych nebyl. Nesmíte ve všem brát ty urputné Brity vážně. Znovu zopakuji, že výhled je pěkný, procházka nahoře rovněž a nesmím zapomenout na horkou čokoládu. Ta je skutečně libová.

Emirates Airline (North Greenwich, Jubilee Line - Royal Victoria, DLR) - jedná se o lanovku, která vás převeze v solidní výšce přes Temži s výhledem na Londýn, především ten východní. Jízda trvá něco málo přes 25 minut, přičemž uvidíte doky, univerzitní kampus University of East London, O2 Arénu, ale v dálce lze vidět rovněž katedrálu St. Paul's, Tower Bridge, London City Airport či třeba vodní lyžaře.

U celé jízdy vám hrají hity U2, Foo Fighters nebo Robbieho Williamse a máte i možnost si po cestě naťukat do systému místa, o nichž se chcete dozvědět více. Hudba se přeruší a pokud umíte dobře anglicky, máte jízdu i s přednáškou.

Tip: Jízdu si užijete především tehdy, pokud nemáte strach z výšek. Já jsem ji totiž absolvoval s myšlenkami typu jak dobře asi umím plavat nebo která loď by u mě mohla být nejdříve.

The Castle Climbing Centre (Finsbury Park, Victoria/Piccadilly Line) - jedinečná příležitost pro milovníky sportu, který se začíná rozmáhat rychleji než klevety postarších sousedek. Doslova znamená to, co tvrdí název - tedy hrad, jenž slouží jako lezecké centrum. Já osobně zmíněné kratochvíli neholduji, byť mám práci v outdoorovém obchodě - vlastně moje nejčastější odpověď na cokoli o lezení je něco jako "tak tohle zrovna nevím, jako na potvoru, ale tady můj kolega, to je kanón" - nicméně chápu, proč lidi tak přitahuje. Zvláště tady totiž můžete zažít velké věci.

Hrad už od roku 1995 disponuje pěti podlažími, která jsou rozdělena podle obtížnosti, na své si tak přijdou jak začátečníci, tak i lezci jen level pod Adamem Ondrou. Dokonce naleznete zdi pro děti či seniory. Nemusíte se bát, pokud něco nemáte, k dispozici je rovněž obchod nebo půjčovna. Pokud byste rádi načerpali zkušenosti nebo se dozvěděli více, můžete si zaplatit lekce s instruktory, koupit si knihu či prostě jen tak poklábosit s pracovníky.

V hradu je rovněž i posilovna a kavárna, v létě se dokonce otevírá zahrada v "podhradí", kde vás obslouží vším od cideru a piva až po rajčatový džus. Výjimkou nejsou ani besedy či autogramiády celebrit.

Chápu, že ne každý si asi na dovolenou bude brát lezecké vybavení, ale jak už bylo zmíněno - chcete-li zažít něco skutečně neobvyklého a odlišit se od standardních turistů, tady je jedna z možností.

The Shard (London Bridge, Northern/Jubilee Line) - pro někoho možná překvapivá volba, vždyť kdo by neznal londýnský mrakodrap a čtvrtou nejvyšší budovu Evropy! Nicméně vzhledem k tomu, že já jsem o něm až do své první návštěvy města neměl ani tušení, myslím, že své místo si v tomto výčtu zaslouží. The Shard, neboli "střep", je téměř 310 metrů vysoká jehla plná skla a výhled z něj stojí opravdu zato. Nutno však dodat, že - oproti Sky Garden - stojí i nemalé peníze, chcete-li si jej opravdu užít.

Za výlet do oblak města zaplatíte pro dva výletníky 52 liber, což samozřejmě nezahrnuje žádné občerstvení či úlevy ve frontách. To je stále relativně slušná cena, nicméně ceníky nahoře už tak shovívavé nejsou (horká čokoláda, již zvláště v zimních měsících opravdu oceníte, vás například vyjde zhruba na pět liber). Stejně jako na Sky Garden máte možnost nechat se slavně zvěčnit, ovšem na vás je, zdali pak dole za fotku chcete nechat jen o pět liber méně, než stojí celé vstupné pro pár. My jsme pouze s úsměvem proklouzli dveřmi s rancem vlastních fotek v telefonech.

Zpátky k vyhlídce. Pohled dolů je fantastický, přičemž jsem já, známý strašpytel, musel uznat, že být za sklem mi kupodivu navozuje mnohem bezpečnější pocit, než být třeba jen za ochrannou sítí a zábradlím. Když si vzpomenu třeba na hodinu strávenou na vrcholu ostravské radnice... Hostesky jsou všudypřítomné, přičemž se se mnou jedna z nich neváhala pustit do ostré disputace o Leicesteru City a jeho pamětihodném tažení Premier League v loňské sezóně. Tvrdila mi, že tohle není problém zopakovat i další rok, na což jsem já kontroval, že tohle se nestane, ani kdyby se všechny ostatní kluby odhlásily ze soutěže. Teď se plácám po rameni, ale tehdy jsem moc statečný nebyl, paní totiž byla docela neústupná.

Zajímavostí je, že z přízemí se výtahem dostanete až do nejvyššího patra za necelou minutu, což je něco šíleného, budova má totiž celkem 72 poschodí. Součástí je rovněž i hotel, kde dáte za jednu noc roztomilých 500 liber. Nejlepší je však prosklené WC těsně pod vrcholem, kde jsem strávil zhruba dvacet minut - ne, že bych to potřeboval, ale při tom výhledu se člověk zkrátka cítí jako král. A o chvíli později taky jako pěkný raubíř, když vidí tu frontu, která čeká s téměř popraskanými žilkami na čele, až se ty zatracené dveře konečně uvolní.

Je samozřejmé, že při cestě nahoru i dolů vás budou několikrát důkladně prohledávat. To však zážitek nezkazí, je jasné, proč se tak děje. Samotnou cestu na vrchol to však notně prodlouží, což by někoho mohlo otrávit.

Ještě zmíním jednu zajímavost - v červenci loňského roku proletěl kolem vrcholu budovy dron o velikosti menšího vrtulníku, a to tak blízko, že jej minul o pouhých několik desítek metrů. Neumím si představit, co se muselo honit v hlavách lidí, kteří byli nahoře, nic se však naštěstí nestalo.

Sečteno, podtrženo - "střep" za návštěvu rozhodně stojí! Doporučil bych koupit si lístky v předstihu, na místě jsou pak dražší (a někdy ani ne k dostání), a pak jen doufejte, že bude počasí přívětivé a uvidíte daleko. Je to vážně něco!

Winter Wonderland (Hyde Park Corner, Piccadilly Line) - show, které si užijete pouze v zimních měsících (konkrétně šest týdnů od konce listopadu do začátku ledna), ale pokud se pro ni rozhodnete, nebudete litovat. Jedná se o obrovský zábavní park situovaný do jednoho z koutů Hyde Parku, kde můžete vidět vše, co byste si mohli představit a od podobné akce slibovat.

Vstup je samozřejmě zdarma, nicméně jednotlivé atrakce už si zaplatíte. Můžete si užít vše od bruslení, prohlídky zimních jeskyň, představení Louskáčka na ledě či obdivování ledových soch až po ukázku mistra světa s bublifuky, jízdu na několika desítkách horských drah či plížení se domem hrůzy. Máte možnost zkusit vafle na téměř jakýkoli způsob, navštívit zrcadlové bludiště a dům smíchu, pokusit se vystřelit své milé (či milému) vše od růží až po medvídky, zalovíte si ryby, potkáte Santovy skřítky či navštívíte jeho workshop, můžete si dokonce popovídat i s jeho skřítky. Ochutnáte snad všechny druhy čokolády na světě, uvidíte medové království, dokonce bych přísahal, že vidím něco jako obchod Freda a George z Harryho Pottera. K dispozici je rovněž obrovský řetízkový kolotoč, kterým se dostanete tak vysoko, že... Uvidíte snad i andělíčky.

Je zřejmé, že nemáte šanci vyzkoušet úplně vše - my jsme byli snad na desítce atrakcí, a pořád mám pocit, že to nebylo ani 1 % všeho, co Winter Wonderland nabízí. Vzhledem k tomu, že jedna atrakce většinou stojí v rozmezí 5 - 15 liber, budete pečlivě vybírat, co zkusíte. Na své si nicméně přijde celá rodina (k vidění jsou i hry pro děti), dále třeba i příznivci německé kuchyně, která je zřejmě nejsilnějším lákadlem pro labužníky, a pokud chcete zkusit i alkohol, není problém. V jednom z rohů je tzv. Shot Kingdom, kde buďte opatrní, nebo zpátky neodejdete po svých.

Nejvíce mi utkvěla v paměti paradoxně atrakce, která stojí hned u vchodu a vánočního na ní není vůbec nic. Trefte alespoň dvě z pěti střel na basketbalový koš a vyberte si jakéhokoli plyšáka chcete! "Sleduj, brnkačka, LeBron James. Zatím přemýšlej, kterého plyšáka chceš," vkročil jsem sebevědomě před žlábek, ve kterém byly naskládány míče. Nutno dodat, že stejné peklo jsem absolvoval dvakrát v loňském roce na Leicester Square, kde jsem si dokonce jako pan hráč sundal kabát, abych si ho následně potupně oblékl znovu a odešel jako zpráskaný pes bez trofeje (a bez peněz). Ale nepoučil jsem se.

První střelu jsem trefil, další čtyři šly vedle. "To nevadí, pěkně jsi to házel," uklidňovala mě K., když v mých očích viděla výraz rozčileného lovce, a lehce mě začala odtahovat pryč, když jsem z peněženky začal vytahovat jednu pětilibrovku po druhé. "Vůbec, vybírej plyšáka," odvětil jsem rezolutně a z dalších pěti pokusů zahodil úplně všechny. "Kriste, dej mi sílu," šel jsem odhodlaně do další série, zatímco K. začala počítat, o kolik čokolád už během mého vytahování přišla. Její trpělivost však byla ten den bezbřehá. Z dalších pokusů jsem opět trefil jenom první. Život mě však naučil nevzdávat se, tohle už navíc znamenalo více než jen vyhrát nebo nevyhrát plyšáka. Bylo to osobní. "Pojď už, mi to nevadí, že jsi to netrefil," prohlásila sladce K., když to začalo vypadat, že peníze na pěkně se vyvíjející večer prohraju už u vchodu. Asi jí nedošlo, že to je zhruba něco podobného, jako kdybyste psovi řekli "Ralfe, nelez na ten gauč, zatímco nebudu doma". Netrefil jsem ani dalších deset střel a s klením jsem začal vyhlížet jiný stánek, kde bych mohl něco nebo někoho trefit a vyhrát, protože tady mi pšenka nekvetla. "Sakra, ty balóny jsou velké a koše malé," vztekal jsem se s mnohem bohatší slovní zásobou, zatímco mi K. s úsměvem odpovídala frázemi jako ano, jistě, no to víš, že jo a podobně. K mému duševnímu klidu jsem asi o deset minut později trefil šipkami tři nafukovací balónky a vyhrál tak plyšový perníček, takže jsem nakonec odešel zdravý a spokojený. Ale příští rok se už trefím, to vám říkám.

Ale abych to shrnul - Winter Wonderland je místo, které za návštěvu skutečně stojí, hlavně i proto, že nemá ve svém odvětví konkurenci. Na své si přijde úplně každý, vytrénujete i trpělivost a nervy a jestliže se rozčílíte, o kus dál je mimo jiné stánek s tekutou Nutellou. Ale teď vážně: pokud bude možnost, zajděte si. Jsou to dobře vyhozené pětilibrovky.

Kam dál? Zde jsem vybral jen deset atrakcí, které si zaslouží pár hodin vašeho času, pokud však budete mít pocit, že to stále není ono, není problém si zagooglit, popř. se poptat v Londýně klidně i prodavačky v obchodě, protože skoro každý "Londoner" má svá místa, která jsou specifická. Někdo dá přednost prohlídce z Oka, někdo se chce vyfotit před Buckinghamem, někdo by rád navštívil zahrady v Richmondu a někdo je zase příznivcem sportovních center, kde si jen za pár liber můžete zahrát, co vás napadne. Škála je opravdu široká. A stejně jako u posledně zmíněného mám stále pocit, že jsme viděli či zažili opravdu jen zlomek toho, co Londýn nabízí. Což je dobře, ne?

Autor: Šimon Sedlařík | pátek 19.5.2017 20:05 | karma článku: 17.86 | přečteno: 646x

Další články blogera

Šimon Sedlařík

Dobrý den, vítejte v sektě. Jak jsem kempoval v Kentu

Znáte to - občas vám šéf nabídne něco, čemu je těžké říci ne. Obzvláště tehdy, plyne-li pro vás z dané situace nějaká výhoda. A co teprve, když je zdarma! Plně hrazená noc pod hvězdami? Až jsem se radostí tetelil. A bylo proč...

27.5.2017 v 8:30 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 672 | Diskuse

Šimon Sedlařík

Jak dělat mistrovsky velblouda z komára aneb práce v Anglii nás baví

Některé věci mě pokaždé bezmezně udivují. Jsou jimi nedochvilnost bez omluvy, stále přibývající díly Ulice a nově i postoj Britů k pracovním úkolům a nástrahám, které nástrahami a úkoly vlastně vůbec nejsou. A že jich je, panečku!

14.5.2017 v 9:25 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 787 | Diskuse

Šimon Sedlařík

Maňana, avrio, domani. Aneb když se v bytě sejde celý svět

Jdou Čech, Američan a Španěl do hospody... Zdá se vám začátek této sorty vtipů povědomý? Vězte tedy, že sdílené bydlení nabízí podobných groteskních momentů bezedný ranec. Mnohdy dokonce ani nemusíte vycházet z kuchyně. Smacznego!

28.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 605 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 70:Zámek Lobkowiczů, víno, Air Show s dívkou na křídle, bájný Říp

Čtyři sta let tu pěstují kvalitní víno, na ostrohu nad řekou Labe býval románský hrad střežící brod přes Labe, dnes tu shlíží do kraje barokní zámek Lobkowiczů, význam má moderní letiště, na němž se pořádají významné letecké dny..

30.5.2017 v 11:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 69: Vodní plochy: Barbora a nové Ústecké moře - jezero Milada

Když na jezero, a to velké, tak na sever Čech, na Ústecko. No, když ne teď hned, na Barboru apod. tam už tedy jo, ale na ostatní postupně - to bude něco. Na obzoru špice a homole Středohoří, na druhé straně hradba Krušnohoří...

30.5.2017 v 6:48 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ladislav Jílek

V květnu jezdíme na Hukvaldy

S manželkou tam jezdíme každý rok kvůli kvetoucím kaštanům, ale nejen kvůli nim. Dalším důvodem jsou daňci a kořeny. Ano, kořeny stromů. Vysvětlím to dále.

29.5.2017 v 16:02 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 233 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Trenčíně

Přestože se ze svého současného bydliště dostanu na rodné Valašsko docela často, většinou nemám čas cestu natáhnout ještě o kousek dál, aspoň do slovenského Pováží.

29.5.2017 v 15:01 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 278 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 68: Největší zoologickou zahradou v Česku je chomutovský zoopark

Lokálka Amálka a Safari Expres jsou dopravní prostředky, jimiž se v jedné z nejmladších českých zoologických zahrad, přesněji zooparku, přiblížíte do bezprostřední blízkosti chovaných živočichů, je tu i skanzen a výběh s Ropáky...

29.5.2017 v 13:15 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 170 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 18.88 Průměrná čtenost 708

Začínající publicista, basketbalista a sběratel fantasy knih a her žijící (momentálně!) v zahraničí.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.